VeřejnostJaká změna smlouvy o zájezdu zakládá zákazníkovi právo na odstoupení od smlouvy a jaká ještě ne?
Jedním z problémů, kterému se nevyhne žádná cestovní kancelář, je náhlý výskyt potřeby změnit po uzavření smlouvy o zájezdu, avšak ještě před jeho zahájením, určitou vlastnost zájezdu. Může se jednat o změnu v termínu či času transportu, změnu v ubytování, stravování, změnu v odborném programu, změnu v průvodcovských službách nebo jakoukoli jinou změnu, kterou přináší barevná praxe. Jelikož různé změny mohou mít různý dopad na práva zákazníků, není s podivem, že bývám v této otázce cestovními kancelářemi často konzultována. V říjnovém okénku se pokusím naznačit základní kritéria, která by cestovní kancelář měla vzít v úvahu při posouzení, jaké dopady bude mít konkrétní změna na její postup vůči zákazníkovi a na právo zákazníka odstoupit od smlouvy.
Nejvyšší soud ČR o odpovědnosti cestovní kanceláře za škodu na věcech vnesených do ubytovacích prostor v rámci zájezdu
Občanský zákoník rozlišuje mezi různými druhy povinností k náhradě škody. Jednou z nich je povinnost cestovní kanceláře nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením smlouvy o zájezdu. Jinou je povinnost ubytovatele nahradit škodu na věcech vnesených do ubytovacích prostor. Nejvyšší soud ve svém nedávném rozsudku ze dne 30. 3. 2016 vysvětlil jak spolu tyto dvě povinnosti k náhradě škody souvisí v případě, že došlo k odcizení věcí klienta z hotelu v průběhu zájezdu.
ADR a ODR klauzule do všeobecných obchodních podmínek
Novela zákona o ochraně spotřebitele po všech prodávajících vyžaduje, aby informovali své zákazníky z řad spotřebitelů o alternativních způsobech řešení sporů ze smluv, které uzavírají (alternative dispute resolution clause - ADR klauzule). Tato povinnost nabyla účinnosti 1. 5. a od toho okamžiku je také kontrolována ze strany České obchodní inspekce.
V účinnosti je rovněž nařízení EU o řešení spotřebitelských sporů online (online dispute resolution clause - ODR klauzule), podle kterého mají prodejci prodávající služby na internetu povinnost informovat své klienty o existenci online platformy pro řešení spotřebitelských sporů.V souvislosti s uvedeným jsou cestovní kanceláře i cestovní agentury povinny provést úpravu svých všeobecných obchodních podmínek a rovněž informací na webových stránkách.
Povinné zapojení CK a CA do mimosoudního řešení sporů
Právě schvalovaná novela zákona o ochraně spotřebitele zavádí spotřebiteli právo na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu. Jak se ustanovení novely dotknou práce cestovních kanceláří a agentur, s čím počítat a na co nezapomenout.
Ochrana cestovní kanceláře nebo cestovní agentury jako slabší smluvní strany
Termín „slabší smluvní strana“ má svůj význam nejen ve vztazích B2C, ale i ve vztazích B2B; za jakých okolností může být cestovní agentura nebo cestovní kancelář pravděpodobně slabší smluvní stranou, jaká práva jí z toho postavení plynou a jaké jsou následky zneužití jejího slabšího postavení.
Ochrana CK nebo CA jako slabší smluvní strany
Termín „slabší smluvní strana“ má svůj význam nejen ve vztazích B2C, ale i ve vztazích B2B. Za jakých okolností může být cestovní agentura nebo cestovní kancelář pravděpodobně slabší smluvní stranou, jaká práva jí z toho postavení plynou a jaké jsou následky zneužití jejího slabšího postavení.
RSS aktuality pro