Rafinovaný Omán

Stojí stranou hlavního dění v perské oblasti, které na sebe strhává Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Přesto, anebo možná právě proto, je Omán opravdovým kulturním dědicem Perské říše. Kouzelná arabská země, v jejímž čele stojí sultán, který o svůj lid pečuje tak dobře, že při nedávných nepokojích tzv. arabského jara se zdejší země ani nezachvěla.

V celém Ománu žije něco kolem tří milionů lidí, a to na rozloze skoro čtyřikrát větší, než je Česká republika. Hlavní život se soustředí do měst, největším z nich je metropole Maskat se skoro půlmilionem lidí. Celý Omán se vyznačuje sítí mimořádně kvalitních dálnic, silnic i ostatních cest. Neznají tu zimu, např. v nejchladnějším měsíci v roce, tedy v lednu, klesá teplota na »pouhých« 21,4 °C. Naproti tomu v létě se zdejší teploty pohybují klidně i nad padesáti stupni Celsia!

Bohatství přinesla ropa

Pobřeží je zde klidné a omývají ho vlny ománského zálivu, který ústí do Perského zálivu a Indického oceánu. Ostatně do Indie a Pákistánu je odsud poměrně blízko, i proto do Ománu přijíždí řada dělníků z těchto zemí za vidinou lepšího výdělku. Přijímají i ty nejpodřadnější práce, a tak není problém občas vidět ukázku gigantické přezaměstnanosti, kdy například na dálnicích Pakistánci zametají palmovými listy prach v zatáčkách. Hlavním motorem zdejší ekonomiky je těžba ropy a zemního plynu, ale důležitá je i námořní doprava. Lidé ve městech jsou poměrně bohatí a pohonné hmoty levné. To se odráží na luxusních automobilech s obrovskou spotřebou, které křižují zdejší dálnice.

Celá země je tvořena jen skalami, kamením, oblázky a prachem. Hlína je stejně jako voda i jakákoli zeleň v Ománu velkou vzácností. Přesto tu jsou srážky v určitých ročních obdobích celkem časté. I proto jsou na řadě míst, zejména v horách, tzv. wádí, mohutná koryta vyschlých řek. Voda se v těchto korytech objevuje náhle po předchozích silných deštích a rychle z nich zase odtéká. V mnoha lokalitách jsou wádí přemostěna, ale existují i místa, kde wádí křižují běžnou cestu. Takové křížení je označeno červenými patníky v korytě řeky, a pokud voda dosáhne do určité výše, je po cestě průjezd zakázaný.

Islám je všudypřítomný

Tradiční ománská kultura sice mizí, ale stále je v lidech zakořeněna. Ománci jsou přátelští a slušní lidé, na kterých se projevuje kvalitní vzdělání, jež sultán zavedl. Angličtina se zde vyučuje již na základní škole, a tak většina z místních mluví brilantně, a to i ve velmi odlehlých částech země. V Ománu platí kombinace britského a islámského práva Šaríja. I proto se zde dodržuje ústrojová kázeň černých abáj pro ženy a bílých dišdašů pro muže. Islámské náboženství zde prostupuje všechny vrstvy života a je hlavním hybatelem zdejší společnosti. Ománci jsou ale hodně tolerantní a projevy západního stylu života přijímají s naprostým klidem.

Káva je zde unikátní

Přesto se nedoporučuje provokovat na veřejnosti zbytečně vyzývavým oblečením (zejména ženy!) a pohybovat se na veřejnosti opilý. Alkohol je v zemi zakázaný a k dostání je jen v hotelových rezortech určených pro cizince. Samostatnou kapitolou v ománské kultuře tvoří pití kávy. Ta místní se nazývá kahwa a je připravována z čerstvě upražených kávových zrn a kardamomské moučky. Chuť takové kávy je opravdu daleko od zalité instantní kávy doma a pro dochucení a oslazení se navíc ke kávě podávají datle, koření kardamom a sladká želatina halwa, která se vyrábí z hnědého cukru, koření, medu a vajec. Jinde je zase ve zvyku přidávat oříšky, čokoládu, nebo růžový olej. Díky tomu si můžete vychutnat pravou arabskou kávu s perským aroma.

Foto: Václav Nekvapil / CK Blue Style