Indie je země kontrastů. Indické památky UNESCO jsou ale nezapomenutelné. Viděli jsme jich mnoho na cestě z Dillí do Bombaje.
V Dillí například Bránu Indie, triumfální oblouk vysoký 42 m se jmény 85 tisíc padlých indických vojáků během 1. světové války. U brány Indie jsme očekávali západ slunce stejně jako mnozí Indové a další turisté.
Také se mi líbila astronomická observatoř Janter Manter z roku 1725 s přístroji obřích rozměrů.
Potom v Agře jsme viděli překrásný Tádž Mahal, nejslavnější indickou stavbu postavenou císařem pro manželku Mumtaz Mahal ve smogovém oparu a později velmi krásné Khadžuráho v Orčha z 10.-11.století, tedy ve Skrytém městě.
V Bhopálu a v Sánčí jsme si prohlédli sakrární památku Velkou stúpu ze 3. století př. Kr. , jednu z nejstarších sakrálních staveb , mající polokulovitý tvar a reliéfně zdobené kamenné brány - tórany a také Bhimbetku , prehistorickou jeskyni s 12 tisíc let starými skalními malbami.
V Aurangabádu mauzoleum Bibi-ka-Maqbara, což je pozdní replika Tadž Mahálu, tzv. Tádž Mahál chudého muže, dále Ellóru, vrchol skalní architektury s Kailásántovým šivaistickým chrámem.
V Bombaji opět Bránu Indie, slavný hotel Taj Mahal, sloní ostrov Elefantina s jeskynními chrámy z let 450-750. Jedinečné je nádraží Victora Terminus, které patří mezi nejkrásnější světová nádraží, a také kolonádu Marine Drive.
Autor: Alena Wišová, zaměstnankyně Evropsko-ruské banky, a.s., www.erbank.cz