Reakce na vyjádření T. Okamury

Tisk Email

 

Jedno z jeho posledních vyjádření k jižní Moravě bylo možno číst v regionální příloze MF DNES pro jižní Moravu dne 28.08.2009. Dovoluji si polemizovat s jeho názory.

Omyly Tomio Okamury

V posledních měsících se oblíbencem českých novinářů stal „odborník“ na problematiku cestovního ruchu Tomio Okamura. Při sledování neskutečné smršti jeho názorů na vše, v jakoukoliv denní i noční hodinu, se nabízí otázka, jak dlouho ještě tomuto podnikateli budou procházet jeho většinou nepřesné a mylné informace. Tomio Okamura, jako viceprezident jedné z asociací cestovních kanceláří, bohužel prostoru v médiích využívá převážně k sebeprezentaci či prezentaci „své“ asociace. P. Okamurovi není možno odepřít velmi sympatické vystupování a příjemný projev. Jeho vyjádření se ale bohužel již po mnoho měsíců, místo kvalitních odpovědí skutečného odborníka, podobají spíše populistickým vyjádřením politika schopného odpovědi kdykoliv, komukoliv, na cokoliv. Znalost problému a jeho korektní analýza však většinou chybí.

Pominu-li nyní silně negativní roli, kterou T.O. sehrál v letošní náročné turistické sezóně, kdy svými vyjádřeními silně zkomplikoval komunikaci mezi odbornou veřejností, a tím silně napomohl oslabení vyjednávací pozice oboru a nejedné cestovní kanceláři svými výroky vysloveně uškodil, rád bych se zastavil u jeho výroků z poslední doby, týkající se turistického ruchu na jižní Moravě.

Jedno z jeho posledních vyjádření k jižní Moravě bylo možno číst v regionální příloze MF DNES pro jižní Moravu dne 28.08.2009. Dovoluji si polemizovat s jeho názory.

1) T.O. se dopouští zejména stejné chyby jako většina státních, krajských i regionálních autorit v cestovním ruchu. Za hlavní a téměř svatý ukazatel považuje statistiku ubytování dle Českého statistického úřadu. Na tuto skutečnost již byly autority i novináři mnohokráte odbornou veřejností upozorňováni. Tyto statistiky je možno považovat za vyloženě nevhodné pro posuzování „výkonnosti“ regionu. Statistiky neodrážejí věrně skutečnou míru ubytovaných z hlediska kvality ani kvantity. Skutečná čísla, zejména na jižní Moravě,  jsou výrazně vyšší (až v řádech desítek procent), a to zejména s ohledem na vysoké množství menších ubytovacích zařízení, rodinných penzionu, privátů, vinných sklípků apod. jejichž vykazovací schopnost je z důvodů zištných i nezištných nízká, nehledě na velké množství „zařízení“ mimo živnostenský registr. V době krize, kdy klesá vytíženost dražších ubytovacích zařízení (zejména v Brně), i s ohledem na pokles veletržního byznysu, lze naopak reálně pozorovat nárust množství ubytovaných v cenově dostupnějších zařízeních, i s ohledem na pokles výjezdového cestovního ruchu.

2) Dále T.O. chybně přeceňuje význam zahraničního turisty pro region. I přesto, že ekonomický význam importovaného eura či dolaru je nesporný, konkrétně pro jižní Moravu (na rozdíl např. od Prahy kde T.O. podniká) je mnohem významnějším a strategicky důležitějším turistou - turista český. Většina provozovatelů ubytovacích i restauračních zařízení potvrdí, že český klient není méněhodnotným klientem, je tomu spíše naopak. Podstatná část výnosů z turismu regionu pochází a bude pocházet z domácího cestovního ruchu – a takto je to pro tento region  přirozeně správně a tímto směrem by se region měl převážně etablovat..

3) Kraji chybí dle T.O. funkční koncepce rozvoje cestovního ruchu. Taková koncepce samozřejmě existuje a je více čí méně kvalitně odpovědnými články naplňována. Významnou roli ovšem hrají koncepce na úrovni turistických oblastí či mikroregionů, kde lze pozorovat většinou cílevědomý postup s praktickými pozitivními dopady.

4) Dále kraji dle T.O. chybí aquaparky. I když situace by mohla být bezesporu lepší, není na tom jižní Morava určitě hůře než zbytek ČR. V poslední době vyrostlo v regionu několik menších, ale velmi kvalitních aquaparků. Podstatnější je však skutečnost, že aquaparky nelze považovat za nosné téma cestovního ruchu jižní Moravy.

5) Dle T.O. přitahuje jižní Morava turisty jen na podzim v období sklizně. Opět názor dávající tušit, že o jižní Moravě neví T.O. téměř nic. Představa turismu jižní Moravy sestávající z burčákových zájezdů do sklípku je možná stále přetrvávající, ale každopádně mylná! Nejsilnějším obdobím pro cestovní ruch je samozřejmě, stejně jako kdekoliv jinde v ČR a Evropě, letní sezóna, kdy region zaznamenává nejvyšší návštěvnost. V tomto období převládají individuální a rodinné pobyty s dětmi. Období jara a podzimu je silně využíváno pro incentivní turistiku, firemní akce, školení, stejně jako pro prodloužené víkendy pro všechny generace. Logicky jen zimní období má až na výjimky nízkou obsazenost. Zde se ovšem nabízí otázka zda by nesmyslně vynakládané investice na nové atraktivity a marketing mohly být vůbec vykompenzovány dodatečnými zisky z nárustu návštěvnosti?

6) Dále se zmiňuje T.O. o tom, že dávno měly být na Slovácku sklípky s ubytováním…. Zde se skoro nechce věřit, zda to myslí T.O. vážně. O tom kolik stovek či tisíců vinných sklípků již bylo upraveno na ubytování a je neustále zdokonalováno a kolik jich každoročně přibývá, ví snad každý kdo alespoň jednou v poslední době jižní Moravu navštívil.

Shrneme–li názory T.O. na jižní Moravu z několika jeho posledních výroků, považuje p. Okamura jižní Moravu za nefungující a turisticky nerozvinutý kout naší země. V tomto se naštěstí neskutečně mýlí, což můžeme doložit pomocí jen několika málo z mnoha faktů o turismu jižní Moravy:

  • patří po Praze, spolu s jižními Čechami, reálně k nejnavštěvovanějším krajům ze strany individuální, rodinné i firemní klientely
  • za posledních 15 let prošla obrovským, měřitelným, rozvojem infrastruktury
  • nejhustší a nejpropracovanější sít cyklostezek (částečně unikátních vinařských) v ČR
  • v žádném jiném kraji nevyrostlo za posledních 5 let takové množství nových ubytovacích zařízení, kraj nejlépe čerpá prostředky EU na  infrastrukturu i marketing cestovního ruchu
  • vinařství se rozvíjí nevídaným tempem z hlediska kvantity, kvality i turistické atraktivity a přístupnosti
  • v žádném jiném kraji ČR není organizováno tak velké množství folklorních, vinařských, historických a jiných kulturních festivalů a slavností
  • tradiční a přirozené turistické atraktivity (Moravský Kras, Lednicko-valtický areál, Pálava, Bílé Karpaty, Slavkovsko, Slovácko, Znojemsko, Bílé Karpaty…) stejně jako nesčetné pamětihodnosti jsou obrovskými náklady opravovány, udržovány, rozvíjeny a jejich návštěvnost rok od roku stoupá
  • vznikají nové, pro region netradiční, formy turistiky (lázně Hodonín, Lednice a Pasohlávky, archeoskanzen Modrá, Dinopark Vyškov, Bukovanský mlýn, kvalitní lyžařská minicentra…)
  • široká síť informačních center, vysoké investice do propagace a marketingu těžko hledají v rámci celé ČR konkurenci

Věřím tomu, že tisíce drobných, středních i velkých podnikatelů v cestovním ruchu jižní Moravy se nenechají otrávit názory p. Okamury. Věřím tomu, že  mimořádná pracovitost těchto lidí a jejich vztah k regionu, který je tradičně vyšší než v jiných částech naší země, stejně jako jejich podnikatelské schopnosti, nadále povedou celý region, zahrnující dva politické kraje, k dalšímu výraznému rozvoji turistiky a k dalšímu rozšiřování a zkvalitňování služeb.

T.Okamurovi lze doporučit jediné. Najít si čas na 10 dnů dovolené, sednout na kolo a jižní Moravu skutečně projet a poznat. Možná poté pochopí, že se sem nejezdí jen na podzim za burčákem.

Roman Šikuta

ředitel Region, spol. s r.o.

V Kyjově, 2009-08-30

Hledání členů

Důležité upozornění: ACK ČR nesmí vstupovat do smluvního vztahu mezi zákazníkem a cestovní kanceláří. Ten se řídí uzavřenou smlouvou o zájezdu. V případě, že nejste spokojeni s postupem cestovní kanceláře, je nutné se obrátit na správní orgán.

Kontakt

ACK ČR
Lípová 15
120 44 Praha 2
Tel: 224 914 543
Fax: 224 914 674
E-mail: ackcr@ackcr.cz

 

Veletrhy

Přihlaste se na:

 Naše projekty:

ACK ČR- Pod křídly asociace

Hlavní mediální partneři: