Únorová klubový den - Jak si poradit s pracovní neschopností

Tisk Email

Únorový Klubový den ACK ČR spojil ryze pracovní seminář s divadlem a iluzí, což k sobě mělo pikantně blízko nejen proto, že celý cestovní ruch je mimo jiné také protkán iluzemi, ale i proto, že ten seminář se týkal pracovní neschopnosti a nemocenských dávek - a i tam nejeden pracovník hraje divadlo a leckdo by si mohl dělat falešné iluze. Zvláště nyní, kdy od 1.1.2009 vstoupila v platnost nová úprava definovaná v zákoně č.187/2006 Sb.  Díky médiím je všeobecně známo, že tímto zákonem se prvních čtrnáct dní přesunulo z výplaty „nemocenské" do pracovně právní oblasti: první tři dny má smůlu zaměstnanec, který nedostane nic, ty další má smůlu zaměstnavatel, který mu musí vyplácet náhradu mzdy. Jenže takhle jednoduchý základní princip se v podrobnostech, kdo kdy kde a za jakých okolností má na co nárok, rozrůstá natolik, že lektor nad jiné povolaný, kterého si ACK na výklad pozvala - sám autor zákona Dr. František Vlasák, stihl za půldruhé hodiny zajímavě a lidsky srozumitelně podaného výkladu pojednat opravdu jen ty zásady - konkrétní pravidla včetně způsobu výpočtu, % atp. přenechal písemným podkladům, které pro členy ACK vypracoval a které, jak je tomu v ACK zvykem, následně obdrží všichni členové, tedy i ti, kteří se na Klubový den tentokrát nedostali.

V čem jsou ty složitosti? Především v tom, kdo se vůbec stává účastníkem nemocenského pojištění. V každém případě povinně zaměstnanci v pracovním poměru, který trvá (nebo alespoň měl trvat) déle než 14 dnů, s místem výkonu práce v ČR, pokud sjednaný příjem je vyšší než 2.000 Kč (rozhodný příjem stanovený pro rok 2009 - příště může být jiný). Pokud cokoliv z uvedených podmínek je jinak, už nastávají varianty, kdy zaměstnanec může být pojištěn a kdy ne. Což například při vyslání pracovníka na delší dobu do zahraničí představuje hned několik možností a čvrthodinový výklad. Zapeklité situace nastávají, pokud pracovník odejde nebo je odejit ve zkušební době. Pracovnímu poměru na roveň se staví dohoda o pracovní činnosti, zatímco dohody o provedení práce nemocenské pojištění nezakládají v žádném případě. U dohod o pracovní činnosti se rozšiřuje pole variant „pojištění ano" x „pojištění ne" v závislosti na stanovení (či nestanovení) výdělku a počtu pracovních dnů. Pro cestovní kanceláře je to studium docela užitečné, protože sezónní pracovníky na výpomoc obvykle potřebují - a hradit či nehradit „nemocenské" se do nákladů promítne. Opakované zaměstnání téhož pracovníka na méně než 14 dnů v průběhu 6 měsíců ovšem v součtu nemocenské pojištění zakládá.

Osoby samostatně výdělečně činné mají volbu: do nemocenského pojištění se nemusí, ale mohou přihlásit - a pak jsou účastny tak dlouho, dokud neuvedly, že s pojištěním končí - ale pozor, také jen tak dlouho, dokud odvádějí pojistné. Kdyby zapomněly nějaký kalendářní měsíc zaplatit (platí se do 20.dne běžného měsíce za měsíc minulý), pojištěny automaticky nebudou, a sice od prvního dne měsíce, za který nezaplatily, a nikdo se s nimi nebude bavit ani o prodlení, ani o splátkovém kalendáři ani o penále - pojištění prostě skončilo. Přihlásit se mohou leda k novému pojištění na příště, ale tam jsou stanoveny čekací lhůty tak, aby s tím nikdo nemohl spekulovat. Takže v případě případů může špatná platební morálka přijít draho. Vyměřovací základ si OSVČ určí libovolně, nejméně však 4.000 Kč.

Mění se zároveň i kompetence zaměstnavatele a povinnosti zaměstnance. Ten sice neschopenku nadále předává správě sociálního zabezpečení prostřednictvím svého zaměstnavatele - ale za správnost vyplněných údajů si odpovídá sám, přičemž jde i o vyplnění, jak a kam budou dávky vyplaceny. Buď poštou na adresu - v tom případě na náklady zaměstnance - nebo na uvedený bankovní účet. Pokud ho někdo v horečce napíše špatně, má smůlu. Vzhledem k tomu, že prvních 14 (resp. fakticky méně) dnů platí náhradu mzdy zaměstnavatel (od 4.dne a jen za pracovní dny či svátky, za které jinak přísluší náhrada), má logicky právo kontrolovat, zda jeho zaměstnanec dodržuje režim pracovní neschopnosti. Kontrolu nemusí provádět sám - může o ni požádat správu sociálního zabezpečení, která ji musí provést do 7 dnů. Pokud kontrola zjistí porušení režimu, má zaměstnavatel právo podle závažnosti prohřešku náhradu mzdy snížit nebo vůbec nevyplatit, a to dokonce i za období před kontrolou. Pokud se zaměstnanec cítí poškozen, může uplatňovat nárok u soudu - ale důkazní břemeno je na něm.

Když už přítomní pozbývali schopnost vstřebat tolik informací, přišlo na řadu odreagování v podobě ukázkového kokteilu z repertoire hostitelského divadla Piková panna, které v suterénu budovy hudebního divadla Karlín převádí návštěvníky z reality do říše tajemna a kouzel, od mikromagie přes iluzionisty velkého formátu, ale předvede i kabaret, baletní show a provozuje kouzelnickou školu pro děti. A pokud si chtějí zakouzlit i jiní návštěvníci, najdou zde prodejnu triků a kouzel, se kterými pak mohou oslňovat své okolí. Uspořádání Klubového dne ACK potvrdilo, že zde umí s úspěchem zorganizovat incentivní akce, hlediště proměnit v klubový sál, kde si můžete i během produkce vypít drink či něco smlsnout - prostor pro kokteil či menší banket je i ve foyer a přilehlém baru  - a pochoutky dodává sesterský restaurant Teatro (v přízemí budovy), který předvedl, že dokáže uspokojit  i hodně mlsné jazýčky. O Pikové panně určitě  ještě uslyšíte - plný provoz se totiž teprve chystá.

Hledání členů

Důležité upozornění: ACK ČR nesmí vstupovat do smluvního vztahu mezi zákazníkem a cestovní kanceláří. Ten se řídí uzavřenou smlouvou o zájezdu. V případě, že nejste spokojeni s postupem cestovní kanceláře, je nutné se obrátit na správní orgán.

Kontakt

ACK ČR
Lípová 15
120 44 Praha 2
Tel: 224 914 543
Fax: 224 914 674
E-mail: ackcr@ackcr.cz

 

Veletrhy

Přihlaste se na:

Dovolená a Region, Lázeňství 2017
Regiony České republiky 2017
Czech Travel Market

 Naše projekty:

ACK ČR- Pod křídly asociace

Hlavní mediální partneři: