Singapur - země, kde plivat je stále ještě zakázáno

Tisk Email

Singapur buďto milujete, nebo jej nesnášíte. Nějaký názor na něj si ale vytvoříte docela jistě. Lví město, jak je Singapur také někdy označován, se namnoze vymyká obecným představám a stereotypům, jež se s asijským kontinentem často (a mnohdy oprávněně) pojí.

altNesetkáme se zde s volnějším přístupem k času, ke spolehlivosti služeb či s laxnějším přístupem k hygieně, jak bychom mohli být zvyklí z některých jiných asijských zemí. Naopak – typický Singapuřan je tvrdě a dlouho pracující workoholik posedlý dobrým výdělkem, prestižním postavením a utrácením těžce vydělaných peněz. Mentalitou je tedy spíše příslušníkem Západu než Orientu. V neposlední řadě celková povaha Singapuru, především způsob fungování země, bývá často důvodem, proč je město označováno za výspu západní civilizace v Asii.  Pravda je ale ještě o něco dál, asijský Singapur je svým způsobem ideální město západního typu, které přitom ale netrpí neduhy západních metropolí.

Singapur je malý městský stát – co do rozlohy zabírá území přibližně o velikosti Prahy a Brna dohromady. Jeho význam ale vysoce přesahuje jeho územní velikost - je čtvrté největší obchodní centrum světa, druhý největší světový přístav a má třetí nejvyšší HDP na hlavu. Služby jsou v Singapuru na špičkové úrovni, je řízen nesmírně efektivně a zdejší obyvatelé se těší opravdu vysoké kvalitě života. A… ano, dodejme, že je zde velice bezpečno a čisto. A to vše v příjemném prostředí tropického ráje. Ideální místo pro život, dalo by se tedy říci.

Každý úspěch má ale svoji cenu a v případě Singapuru jím je obrovské množství omezení, příkazů a zákazů, jež celé tohle báječné město udržují v chodu. Stejně tak přísná cenzura internetu a tiskovin spolu s poměrně autoritářským způsobem vlády poněkud hyzdí jinak idylický obrázek.

altPřitom dnešní stav nepanuje v zemi dlouhodobě. Jedná se o výsledek vize bývalého singapurského premiéra Lee Kuan Yewa a jeho představy dokonalého města. Lví město má za sebou pohnutou historii, která dodnes silně ovlivňuje mentalitu místních obyvatel a stav společnosti. Cesta k Singapuru, jak jej známe dnes, nebyla ani zdaleka jednoduchá.

Doklady o nejstarším osídlení oblasti dnešního Singapuru sahají až do 3. století. Až do počátku 19. století, kdy zásadní vliv v Asii začali získávat Britové, zde leželo rybářské městečko. V roce 1819 založil Singapur sir Thomas Stamford Raffles a během poměrně krátké doby si Singapur vydobyl významné postavení, jež překonalo tradiční přístavy, jako byly Manila, Batávie či Melaka.

Navzdory rychlému růstu významu Singapur trápily problémy špatné hygieny a následných epidemií, vysoká kriminalita, bující hazard a prostituce. V roce 1850 připadalo na 60 000 místních obyvatel pouhých dvanáct policejních úředníků! Od roku 1867 se město stalo královskou kolonií a situace se pomalu měnila k lepšímu, přesto se nepodařilo všechny problémy vyřešit ani do 2. světové války, kdy byl Singapur obsazen Japonci.

Ale ani po japonské kapitulaci roku 1945 nebyla situace Singapuru snadná – město se nacházelo ve stavu hladomoru, nefungovaly ani základní služby. Britové, na rozdíl od svých dalších asijských kolonií, se v Singapuru zdrželi relativně dlouho (do roku 1963) a pomáhali s konsolidací situace a předáním vlády místním.

Po dvou letech existence v rámci nově vznikající Malajsie (1963–65) byl Singapur nucen federaci opustit a nacházel se opět na začátku, navíc v situaci horší než kdy předtím. Země neměla fungující armádu, žádné přírodní zdroje, fungující infrastrukturu a byla ohrožována možností okupace ze strany tehdy silně agresivní Indonésie. Právě v této době se ukázaly vůdčí kvality Lee Kuan Yewa, který díky své vizi dokázal všechny překážky překonat a vybudovat Singapur takový, jaký jej známe dnes – a to jak v pozitivním, tak i v negativním smyslu.

altNa jedné straně Lee Kuan Yew využil na maximum potenciálu Singapuru – země se zpočátku stala levnou dílnou a průmyslovou základnou, na daňové pobídky reagovaly i ropné společnosti, které v Singapuru postavily rafinérie.  Získané prostředky byly investovány do zlepšování infrastruktury. Země se pomalu, ale vytrvale ubírala směrem k odvětvím s vyšší přidanou hodnotou a lepšími výdělky – od průmyslu k technologiím a později k sektoru služeb a finančnictví, ve kterých Singapur v současnosti představuje světovou špičku. Připomeňme například, že Singapore Airlines jsou pravidelně vyhlašovány mezi nejlepšími aeroliniemi světa, stejně tak letiště Changi se umisťuje na předních příčkách.

Během své vlády Lee Kuan Yew doslova z ničeho vybudoval fungující společnost, obnovil pořádek, do značné míry vyřešil problémy nezaměstnanosti, chudoby, nedostatku bydlení a další bolesti, jež Singapur trápily. Vše má ale samozřejmě cenu – schopný a neústupný premiér si rozhodně nechtěl nechat do své vlády mluvit, a to ani od občanů ani od politických protivníků. Cenou za rozvoj a blahobyt bylo zásadní omezení lidských práv a svobod, potlačení svobodné politické soutěže, cenzura a vláda tvrdé ruky. Ve své době to byla cena, již naprostá většina Singapurců byla ochotna s radostí zaplatit. Mnoho dnes absurdních zákonů a omezení pramení právě z doby bouřlivého rozvoje města, kdy země doslova bojovala o holé přežití.

Vedle jiných, vznosnějších pojmenování bývá Singapur také někdy označován jako Město pokut, slovní hříčkou anglických výrazů (fine city může znamenat jak „pěkné město“, tak právě „město pokut“). Na rozdíl od našich krajů je policie nejen (všudy)přítomná, ale i vždy ochotná pomoci. Policisté mluví výborně anglicky, jsou velice slušní – dlouholetá britská tradice se prostě nezapře, a přitom vždy připravení pomoci. Tedy za předpokladu, že dodržujete singapurské zákony. V opačném případě vás stejně slušně, ale naprosto nekompromisně přimějí zákony dodržovat a v mnoha případech vás čeká i zpravidla na naše poměry hodně přísný trest. A nelze se odvolávat na neznalost, veškeré příkazy a zákazy jsou jak místním, tak i turistům neustále připomínány všudypřítomnými příkazovými a zákazovými tabulemi, jimiž je ostrovní republika doslova posetá.

altNěkteré zákony mohou cizinci připadat absurdní. Proslavený dlouholetý absolutní zákaz prodeje žvýkaček a především žvýkání na celém území Singapuru byl nedávno zrušen. Žvýkačky dnes sice v Singapuru dostanete, ale pouze v lékárnách a po prokázání se platným dokladem. Naproti tomu zákaz odhazování žvýkaček na zem přetrvává pod hrozbou trestů, mezi jinými výprasku ratanovou rákoskou. Pokud si ale vzpomeneme na stav chodníků v Evropě, snad každý z nás by občas fyzické tresty sám rád prosadil i u nás. Totéž se týká zahazování čehokoliv mimo odpadkové koše – na nějakou nepořádnost v Singapuru prostě zapomeňte. Přetrvává i zákaz kouření na všech veřejných místech, přebíhání silnice chodci mimo přechody, či dovoz padělků jakýchkoliv značek do země. Zákaz dovozu drog, cigaret, pornografie či zbraní snad není ani třeba zmiňovat.

Že zákony nemusejí být nutně nuda, ale dokládají další, poněkud bizarnější a pro cizince i vtipnější předpisy: například příkaz splachovat na veřejných toaletách (pravidelně kontrolovaný a postihovaný), zákaz močení ve výtahu nebo třeba zákaz orálního sexu, pokud není zamýšlen jako předehra k sexuálnímu aktu. Pokud jste homosexuál, na bydlení v této zemi rovnou zapomeňte, neboť homosexuálové v Singapuru bydlet nesmějí. Stejně tak není povoleno chodit doma nahý, neboť je to považováno za pornografii, jež je samozřejmě zakázána. Postih ve výši přibližně jedenácti tisíc korun může být uvalen na osobu, která by byla přistižena při krmení ptactva, především holubů. Se zlou by potázal i ten, kdo by chtěl ničit majetek malováním graffiti, jak by mohl potvrdit cizinec švýcarské národnosti potrestaný vedle tučné pokuty i výpraskem na pozadí. Připojení se k nezabezpečeným Wi-Fi sítím je v Singapuru považováno za hackerství. I v pražském metru je zakázáno jíst a pít, zákaz často nedodržovaný, v Singapuru ale striktně vymáhaný. Vedle běžného zákazu konzumace zapomeňte také na nějaké „předcházení“ na jezdících schodech provozované notorickými uspěchanci – v Singapuru se sluší po celou dobu transportu pěkně stát a držet se. Mimochodem, singapurské metro má pro Čecha vtipný název SMRT. Ale vykládat o smrti či nanebevzetí se vám nemusí vyplatit – pokud byste někomu chtěli předčítat z Bible a kázat o Ježíšovi, se zlou byste se potázali. V rámci všeobecné náboženské snášenlivosti je misionářská činnost zakázána a náboženství má zůstat soukromou aktivitou jedince.

altSingapur tedy buďto milujete, nebo jej nesnášíte. Mnohdy z naprosto stejných důvodů. Pro někoho je pořádek a místní charakter vítanou změnou oproti okolním často chaotickým zemím. Co na tom, že je zde kvůli četným omezením tak trochu nuda. Pro druhého je naopak zdejší pořádek důvodem, proč mu Singapur může připadat poněkud sterilní a neasijský. Proč vyrážet do Asie a trávit čas v místě, které je papežštější než papež, rozumějme evropštější než Evropa? Záleží samozřejmě na osobní preferenci. Singapur je úžasné místo k životu, pokud si dokážete zvyknout na místní poněkud uspěchanou atmosféru a dokážete respektovat množství omezení. Jedná se i o skvělé místo na dovolenou, pokud dokážete stejně jako místní fungovat podle mnohdy absurdních nařízení, akceptovat vyšší ceny a určitou neoriginalitu místních památek – s výjimkou restaurovaných a udržovaných etnických čtvrtí a koloniálních památek jsou místní atrakce spíše zábavního charakteru. A pak je tu samozřejmě skvělé jídlo, kterým jsou místní doslova posedlí. Všechny tyto faktory přímo vyzývají, abyste toto místo navštívili a udělali si obrázek sami. Ale pamatujte, odhazovat žvýkačky a plivat na zem je zde pořád ještě zakázáno.

Zdroj: China Tours


Hledání členů

Důležité upozornění: ACK ČR nesmí vstupovat do smluvního vztahu mezi zákazníkem a cestovní kanceláří. Ten se řídí uzavřenou smlouvou o zájezdu. V případě, že nejste spokojeni s postupem cestovní kanceláře, je nutné se obrátit na správní orgán.

Kontakt

ACK ČR
Lípová 15
120 44 Praha 2
Tel: 224 914 543
Fax: 224 914 674
E-mail: ackcr@ackcr.cz

 

Veletrhy

Přihlaste se na:

 Naše projekty:

ACK ČR- Pod křídly asociace

Hlavní mediální partneři: